Otrava krve (sepse)

Otrava krve, neboli sepse. K sepsi dochází zpravidla po zranění. Nebezpečné mohou někdy být i komplikace po stomatologickém zásahu, zejména po vytržení zubu ze zanícené čelisti. Další příčinou může být neodborné vymačkávání vředu, pokousání od zvířat a mnoho dalších.

Mnoho lidí si to neuvědomuje, ale jedná se o velmi nebezpečné onemocnění, na které umírá denně až 1500 lidí na celém světě, což je číslo srovnatelné s úmrtností na rakovinu prsu, tlustého střeva nebo plic.

Sepse je stav, kdy tělo reaguje až přehnaně na infekci (bakteriální, virovou nebo i myotickou). Tento stav je také provázen celkovými záněty. Je spojen s poruchou nebo selháním orgánů. Kromě toho, že je bolestivé s sebou nese i možnost invalidity.

Příznaky otravy krve

Rozpoznat sepsi není jednoduché a včasná diagnóza vyžaduje velké množství zkušeností. Příznaky jsou totiž podobné kterémukoli infekčnímu onemocnění, např.chřipce. Na začátku tedy může jít „jen“ o pocity nevůle, horečku, slabost, třesavku, rychlejší dech.

Sepse vznikne v případě, že se k infekci přidají dvě z následujících kritérií:

• zvýšení nebo velké snížení tělesné teploty
• zrychlené dýchání
• zrychlení činnosti srdce
• změna počtu bílých krvinek

Mezi první příznaky otravy krve patří horečka ( vyšší než 38 °C nebo nižší než 36°C), rychlá tepová frekvence a rychlé dýchání. Pokud se jedná o těžkou otravu krve je tento stav provázen i selháním jednoho orgánu. V nejhorším případě může nastat tzv. septický šok, kdy přestane fungovat více orgánů najednou.

Léčba

Pro zaručení úspěšné léčby je nutný rychlý a včasný zásah. V první řadě je nezbytné potlačit infekci. Infekce se potlačuje nasazením antibiotik. Následuje podpůrná terapie, kterou je například podpora dýchání, nitrožilní dodávání výživy a tekutin, opatření na zvýšení nízkého krevního tlaku. U těžkých případů sepse je nutná operace.

Sepse může potkat kohokoli, často však vzniká u pacientů, která trpěli zápalem plic, traumatem, popáleninami, zhoubnými nádory nebo u pacientů po operacích. Může udeřit v každém věku, častěji se však vyskytuje u lidí starších, oslabených, s malou obranyschopností, která je dána geneticky či vlivem např. kouření, alkoholu, drog, nevhodné životosprávy či chronickým stresem.